Dallol
Dnešní noc byla celkem teplá, odhadl bych to tak na 26°C a strávili jsme ji opět pod hvězdami. Noční nebe tady není rušené žádným světelným „smogem“ a tak je možné pozorovat spoustu hvězd.
Přestože jsme spali na jednoduchých dřevěných lůžkách, vyspali jsme se docela fajn. A tak se ráno probouzíme odpočatí a už se těšíme na výlet do oblasti Dallolu.
Dallol
je lokalita v Afarské pánvi na severu Etiopie. Toto opuštěné sídlo ve stejnojmenném okresu leží uprostřed pouště 130 metrů pod hladinou moře. Dallol držel rekord jako nejteplejší obydlené místo na Zemi. V letech 1960–1966 zde byla naměřena průměrná roční teplota 34,5 °C (s letními maximy běžně přesahujícími 45 stupňů).
Dallol je také název skupiny explozivních kráterů. Tyto krátery jsou nejníže umístěnými sopečnými útvary na zemském povrchu. Nacházejí se 48 m pod hladinou moře. Krátery jsou poměrně mladé, poslední erupce se odehrála v roce 1926.
Po příjezdu k oblasti dostáváme od našeho řidiče vodu a … bude opravdu třeba. Už tady je docela horko a u kráterů to bude ještě horší. Pomalu stoupáme do mírného
kopce až se ocitáme na místě. Nejsou zde takové ty klasické krátery, jako třeba na Erta Ale, ale je to spíše oblast mnoha sopečných „výdechů“, jezírek, různých bizarních tvarů a útvarů. Je tady toho spousta na dívání.
Kolem nás vidíme samé různobarevné a krásně vybarvené solné kužely, květy a další patvary. Podle barvy se prý pozná, jaký prvek je zde nejvíce zastoupen. Žluté jsou ze solí síry, červené ze solí železa a modré, snad ze solí hořčíku. Alespoň podle místního průvodce. Procházíme se, fotíme a nepřestáváme se divit, co příroda dokáže vytvořit.
Ptám se na jezírka, zda je možné si v nich namočit třeba ruce, ale není to moc doporučováno. Prý je to zředěná kyselina sírová.
Ale přesto, je to nádhera.
Kochali bychom se tou krásou donekonečna, ale tolik času nemáme. Po návratu k autům nám Abraham polévá hlavy vodou. Je tu hrozné horko a tak nám tohle malé ochlazení přijde vhod.
Ještě nás čeká nedaleké „skalní“ město, které je tvořeno vrstvami usazených minerálních solí. Jsou to opět neskutečné tvary, které dokázala vytvořit příroda.
Nasedáme do aut a odjíždíme. Cestou přes vyschlé solné jezero přijíždíme k zajímavému bublajícímu jezírku. Opět
neklamná známka sopečné činnosti. Ale, není to jen tak ledajaké jezírko. Je to jezírko, ve kterém bublá nějaký „minerální“ olej, který prý místní používají na kožní problémy. Zkoušíme tam ponořit ruce a je to teplé a mastné. Asi opravdu olej.
Pak už jen nasednout do aut a rozloučit se s touto fascinující oblastí, ve které jsme měli možnost vidět tolik odlišností. Solné jezero, sopečnou oblast Dallol, „skalní“ město a také vyprahlé pláně bez života.
Odjíždíme zpátky do Mekele, kde budeme nocovat.
Hamedela a jezero Karum | Přejezd z Mekele do Addis Abeby