Návrat domů z Etiopie

Čekáme na letišti v Addis Abebě na náš odlet směr Istanbul, odkud pak poletíme do Prahy. Mají tady na letišti lehátka a tak si na ně leháme a odpočíváme. Jsem za ně rád, ještě mi není úplně dobře a následující několikahodinový let asi nebude úplně jednoduchý.

Přiblížila se doba odletu a tak už čekáme ve frontě na odbavení. Čekání je zpestřeno hádkou jednoho řádně opilého turisty s letištním personálem. On chce do letadla, oni ho tam něchtějí pustit a tak se tu pořád dohadují. Nakonec přichází policie a po chvilce dohadování a strkání ho odvádí. Už nám nic nebrání nastoupit do letadla.

Tam mě čeká pořádné překvapení. To se mi ještě nestalo. Mám sedadlo úplně celé pro sebe. To se mi tedy hodí. Z polštářků si vytvářím „lůžko“, přikrývám se dekou a odpočívám. Asi je na mě vidět, že mi není úplně dobře, protože se mě steward ptá, jestli jsem OK. Ne, nejsem. Donese mi aspoň vodu. Jídlo odmítám a dokonce i whisky, kterou si dávám při každém letu. To je vidět, že je to se  mnou špatné.

Po příletu do Istanbulu zaujímáme na letišti náš oblíbený plac a čekáme na let do Prahy. Tomáš kupuje Cointreau a tak ochutnáváme. Zajímavá chuť.

Let do Prahy má asi hodinu zpoždění, ale nakonec nasedáme a odlétáme.

Po příletu do Prahy se loučíme s ostatními a vyzvedává nás Honzův brácha. Je tu celkem zima. Přijeli jsme z Etiopie, kde bylo přes 40°C a v Čechách nás čeká zima. Je tu trochu sněhu a teplota okolo nuly. Ale, jsme konečně doma.

A jak se nám líbilo ?

Moc.

Etiopie je hodně zajímavá země. Patří k nejchudším zemím na světě a na některých místech je to opravdu hodně vidět. Lidé žijí v chudobě, v chatrčích a nemají k dispozici žádné výdobytky moderní doby. Ale krajina je to moc pěkná a plná kontrastů. Na jedné straně vysoké hory a na straně druhé místa, která leží pod hladinou moře.

A kde se mi líbilo nejvíce ? Asi v Simienských horách. Přestože byl trek velice fyzicky náročný, ta krásná příroda, horské štíty a hluboká údolí, stejně jako porosty vzácných lobélií byly úžasné. A ten božský klid. Od třetího dne jsme nepotkávali skoro již žádné turisty, jen několik místních lidí a náramně jsme si to užívali.

Ale i v Danakilu bylo krásně. Bylo tam sice velké horko, ale návštěva sopky Erta Ale a procházka v oblasti Dallolu patří k nezapomenutelným celoživotním zážitkům. Kdy se člověku poštěstí chodit nedaleko kráteru plného žhavé lávy a strávit nocleh na vrcholu činné sopky.

Pokud by se chtěl někdo vydat do Etiopie, tak za sebe mu to doporučuji.

A tady je mapa našeho putování po Etiopii.

Addis Abeba | Safari road trip, začátek