Safari road trip, Gweru – Matopos

Tak to jsem si jen naivně myslel, že nám do stanu neteče. Ráno se probouzím a mám mokrý spacák. Ne zevnitř, ale zvenku. Ale zase nevím, jestli to není jen zkondenzovaná voda, která mi na spacák odkapává ze stěn stanu. Tak vyndávám spacák ze stanu a nechávám ho pod přístřeškem sušit. A hele, ona je mokrá i karimatka. Tak jde také na sušení.

A nastává naše denní rutina. Dáši parta vaří snídani, ostatní pomalu balí ….

Dnešní plán je odjezd do Bulawayo, kde potřebujeme doplnit zásoby a pak přejezd do NP Matopos. Dneska v autě nestrávíme tolik času, protože do Balawayo je to asi 160 km po pěkné silnici a do Matopos je to pak už jen asi 50 km. Paráda.

Cestou míjíme velkou továrnu na místní pivo Chibuku. Záměrně jsem nenapsal, že míjíme pivovar, protože my Češi, zvyklý na pořádné pivo, tomu říkat pivo nemůžeme. Chibuku je tradiční Africké pivo vařené z čiroku, kukuřice, prosa a je to taková kalná hnusná tekutina. Prodává se většinou v PETkách, ale viděli jsme i krabicové. Z naší party chutná jen Renému a Tomášovi. My ostatní, když jsme ochutnali, jsme se jen zašklebili a otřásli. Brrrr.

Přijíždíme do druhého největšího města Zimbabwe, Bulawayo. Město je to celkem moderní s asi 1,5 mil. obyvatel a je tu na každém rohu znát koloniální vliv Velké Británie. Zimbabwe totiž byla až do roku 1980 britskou kolonií.

Zastavujeme se na místním trhu, kde mají jak umělecké a upomínkové předměty, tak třeba také pásky, boty, květiny. Někdo si tu kupuje něco na památku, ale v podstatě tu jen tak bloumáme a užíváme si místní atmosféru. Než se objeví starší pár, jsme tu jediní běloši.

Po dostatečně dlouhé době jdeme do supermarketu, kde nakupujeme nějaké zásoby a pak ještě jedeme na trh se zeleninou a ovocem. No, nemají tu jen zeleninu a ovoce, ale také různé druhy koření a další z místních „potravin“ – Mopane worms. Tedy červy Mopane.

Jsou to sušení červi, kteří se primárně živí listy z Mopane. Proto Mopane worms. Samozřejmě hned ochutnáváme a kupujeme. Doma se to bude na ukázku hodit. A jak vlastně chutnají? Není to tak nejhorší, ale protože jsou hodně vysušení, jsou tvrdí a chutnají jako psí granule.

Já ještě nakupuji sušenou, drcenou dužinu plodů baobabu, ze které se připravuje výtečný osvěžující nápoj. Ale nechám si to až do Čech.

A pak už odjíždíme směr NP Matopos. Je to oblast žulových kopje, malých izolovaných skal, a oblast na zdejší poměry poměrně zelená. Je zde také pochován Cecil Rhodes, který tuto oblast miloval. Byl to velký budovatel zdejších zemí z koloniální doby. Dokonce tu po něm byly jednu dobu pojmenovány velké státy a to Jižní A Severní Rhodesie, které se rozkládaly na území dnešní Zimbabwe a Zambie.

Zastavujeme na bráně u vstupu do NP Matopos a René jde domluvit průjezd. Ale po dlouhém dohadování se vrací celkem rozčilený, což není vůbec obvyklé, s tím, že po něm chtějí zaplatit 30 USD za auto. Vracíme se mimo území NP a tento objíždíme. Náš dnešní cíl je bush camp kousek od Silozwane cave (jeskyně). To, že jsme nemohli projet přes území NP nám cestu prodlužuje, ale zase jsem ušetřili 30 USD.

A jsme na místě. Stavíme stany, a protože jsme někde poztráceli kolíky ke stanům, vyřezávám jich několik z posbíraných větví. A pak beru si lopatu a jdu na záchod. Kde je splachovací záchod ze včera?

René spravuje okýnko u auta, u kterého mu nefunguje stahování a my ostatní se jdeme podívat k jeskyni Silozwane. Jeskyně je známá svými pravěkými malbami lidí a zvířat.

Cestou potkábváme strom se zvláštním vzhledem, o kterém Andrea tvrdí, že je to Candelabra.

Asi to tak bude, ale český odborný název je Pryšec obrovský.

Pomalu jsme vystoupali k jeskyni a otevírá se nám zde překrásný výhled na okolní krajinu.

A pak už se jen kocháme prohlídkou jeskyně, sice hodně malé, ale se spoustou maleb.

Sedáme si na skálu před jeskyní a necháváme se unášet tajemnou atmosférou zdejšího místa, na kterém žili a malovali svá díla lidé již před několika tisíci roky. Ale nic netrvá věčně, začíná se pomalu šeřit a tak jdeme zpět do tábora. A tady už nás čeká Hallo market. Místní lidé přinesou nějaké své výrobky a nabízejí je k prodeji turistům. Holky kupují nějaké korále a vyřezávané figurky. Také nám místní ženy přinášejí dřevo na oheň a přestože bychom si ho mohli nasbírat sami, dává jim za něj René asi 20 Bond. To jsou asi 2 USD.

K večeři máme dnes maso na víně. Andrea koupila oltářní červené, protože bylo docela levné a výsledek je hodně zajímavý.

A pak už jen sklízení a mytí nádobí a večerní posezení u ohně s nezbytným pivkem. Pitný režim se musí dodržovat.

 

 

 

Safari road trip, Great Zimbabwe - Gweru | Safari road trip, Matopos - Hwange