Safari road trip, Maun – Nxai Pan

by Láďa · 23. 3. 2019

Dnes ráno vstáváme celkem pozdě a nikam nechvátáme, protože budeme odjíždět až odpoledne. V klidu snídáme a pak pomalu balíme stany. Čeká nás volné dopoledne.

René mi přináší moc pěkný kus dřeva, který někdo nechal ležet u ohniště. Je sice celý od země, ale to hned očišťuji ocelovým kartáčem, který mi René půjčil. Bohužel nevím a ani René to neví, co je to za dřevo. Možná prý nějaký druh akácie. Je tmavě červené a docela těžké.

Asi v 11 hodin odjíždíme do města na nákupy a zároveň bychom chtěli ochutnat místní tradiční pokrm „tswii“. Jedeme jen René, Andrea, já a oba německý kluci. Michail a Stefan. Zbytek zůstává a užívá si sladkého nic nedělání.

Jsme docela překvapeni, že najít něco, kde se vaří tswii, není tak úplně jednoduché. Ptáme se několikrát místních, až nás někdo nasměruje na malý trh. No trh … V tuhle dobu už tu nejsou skoro žádní trhovci, ale tswii tu mají. Hurá. Hurá? Na první pohled to vypadá dost divně, ale voní to nádherně. Tak vzhůru na ochutnávku. Necháme si nandat. Za jednu lžíci, tedy spíše naběračku, tu chtějí 7 Pula, což není moc.

Jídlo Tswii

A jak to vlastně chutná? Úžasně. Je to rozvařené hovězí s kořenem z leknínu, který nám také nandavají. Jeho chuť bych trochu připodobnil k našim bramborům, ale není to úplně přesné. A celé dohromady je to moc dobré.

A kořeny leknínů tu také prodávají a tak si je fotíme jako důkaz, že se to dá jíst.

Kořeny leknínů

Dobře jsme pojedli, tak je čas jít nakoupit, protože se budeme zase chvilku pohybovat mimo civilizaci. Jdeme do místního supermarketu Chipies a nakupujeme vše potřebné. Bohužel nemají ten chleba, co nám chutná, tak pro ten dojdeme někam jinam.
Zaznamenáváme tu docela podstatný rozdíl proti Zimbabwe. Lidé tu nejsou tak příjemní a prodavačky se na nás tak neusmívají. Ale přesto se na nás někdo usměje. Holčička, která před námi stojí u pokladny nemá tolik peněz a tak za ní zbytek doplácíme. Usměje se na nás a poděkuje. Tak aspoň něco.

Jdeme tedy koupit chleba do jiného supermarketu a cestou ještě kupujeme maso. Už se na to těším. Maso je tady opravdu skvělé, ať je to „jen“ hovězí, nebo nějaká divočina.

Dorážíme do kempu, dobalíme věci a odjíždíme směr NP Nxai Pan. Ale do NP nezajíždíme, míjíme bránu, kde jsme včera řešili problémy s autem a jedeme ještě cca 30 km směrem na Nata. Dneska bude zase bush camp.

Odbočujeme z hlavní silnice na písečnou cestu, na které není moc stop po autech a není tudíž frekventovaná a ještě po ní kus jedeme. Vybíráme vhodné místo, ze stran chráněné trním a rozhlížíme se po stopách slonů a lvů. Naštěstí tu žádné nejsou a tak můžeme v klidu postavit stany. Holky mají stan uvnitř a my na krajích.

Není tady problém posbírat dřevo a tak máme během chvilky rozdělaný oheň a připravujeme večeři. Dnes máme bramborovou kaši s jablky a rib eye steak z elanda – antilopy losí, což je druhá největší antilopa.